“Nemůžu pochopit, že se někdo nudí,” říká čerstvě pětaosmdesátiletá Jindřiška Drahotová
V Klementince učí každý týden zdarma esperanto. Drobounká, vždy usměvavá. Život se s ní přitom nemazlil. Zachutnal jí až po padesátce. Právě díky mezinárodnímu jazyku, který je jejím posláním už třiatřicet let. “Narodila jsem se, když začala válka, byla jsem hladové dítě. A představovala jsem si, že dobudu svět,” vzpomíná boleslavská esperantistka Jindřiška Drahotová. Tatínek jí zemřel náhle, když…